Tipy na efektivní komunikaci ve čtyřech životních situacích

Vyznění různých situací, do nichž se jako lidé a zejména ženy dnes a denně dostáváte, záleží na způsobu, jakým v nich komunikujete. Jak to dělat efektivně ve vztahu k dětem, v partnerské komunikaci ohledně peněz, v momentě, kdy něco sdělujete textem nebo dokonce úplně beze slov? Načerpejte inspiraci od čtyř specialistek na tyto životní situace i profesní obory.

Komunikace s dětmi a jak předcházet vzteku

V určité fázi rodičovství dětem neustále něco zakazujeme. Nedělej to, nesahej na to, nestrkej to do pusy, nelez tam, nemačkej to… “Já sama si na tuhle dobu moc dobře pamatuji,” říká Radka Schillerová, lektorka kurzu Na vlnách dětských emocí a zakladatelka Spokojeného rodičovství s tím, že jí osobně v takových situacích nebylo vůbec dobře.

“Z tolika zákazů denně se mi až motala hlava. Připadala jsem si jako nějaký hlídač a stejně to k ničemu nevedlo. Nakonec moje veškerá snaha skončila vztekající scénou. Říkala jsem si, jak by asi bylo mně, kdyby mi někdo neustále něco zakazoval?  Asi bych cítila neuvěřitelnou frustraci, bezmoc, že nemůžu dělat skoro nic z toho, co chci,” přibližuje.

Jenže, jak z toho ven? Jak dítěti efektivně sdělit, že něco nemá dělat? “Nehledejte v tom žádnou vědu. Je to celkem jednoduché,” povzbuzuje Radka. “Než dítěti neustále dokola opakovat, co nemá dělat, mu prostě řekněte, co dělat má. Případně mu sdělte, k čemu daná věc slouží. Mozek dítěte totiž negace nechápe. Proto ho ve skutečnosti k činnosti, kterou nechceme, aby dělalo, nabádáme. Když dítě slyší větu „nešlápni do té louže“, jeho mozek si udělá obrázek právě té louže a dítě do ní s největší pravděpodobností šlápne,” vysvětluje a pro lepší představu sdílí další příklady věty a jejich efektivního vyjádření:

• Místo „nesahej na koš“ můžete říct „do koše se hážou odpadky“.
• Větu „nervi bráchovi z ruky tu hračku“ můžete vyměnit za „když chceš hračku co má brácha, je potřeba ho požádat a počkat až si s ní dohraje“.

“Používáním pozitivních formulací se vám částečně podaří předcházet vzteku vašich dětí. A to za to stojí, co myslíte? Nechci vůbec říct, že je pozitivní formulace čarovné zaříkávadlo a dítě začne poslouchat jako hodinky. Prostě to zkuste. A sami uvidíte co se bude dít,” uzavírá Radka, která podporuje vědomé rodiče na jejich cestě s dětmi prostřednictvím empatické komunikace a práce s emocemi.

Partnerská komunikace ohledně financí

“V partnerském vztahu by peníze neměly být tabu,” říká Zuzka Vitková, autorka online kurzu Krás(k)a v hojnosti, finanční koučka a popularizátorka finanční nezávislosti žen. “Častěji právě ženy považují peníze za téma, o kterém se nemluví. Vnímají je jako zakázané, nevhodné, neslušné, ba až intimní. Jdete-li potom s podobnými přesvědčeními do partnerského vztahu, může to přinést řadu komplikací,” upozorňuje Zuzka.

Paradoxem podle ní bývá, že páry dokážou otevřeně hovořit o způsobech antikoncepce, sdělují si své nejniternější touhy nebo probírají své minulé vztahy, ale neodváží se zeptat partnera, jak hospodaří s penězi.

“Při nezávazném flirtu to opravdu podstatné téma být nemusí. Ale co když už začínáte přemýšlet o rodině, dětech, o svatbě? Neměl by být i stejný názor na finance, jejich hospodaření a vidina společných cílů důležitým prvkem?” ptá se Zuzka.

Z vlastní zkušenosti i práce s klientkami ví, že nejčastěji přichází potíže v době, kdy je žena na rodičovské dovolené (třeba i delší dobu s více dětmi) a její příjmy výrazně klesnou a nebo je závislá na příjmech partnera. “Žena se tak může cítit frustrovaná, že např. veškerý její příjem jde jen na domácnost, zatímco muži zbývá dostatek peněz na jeho osobní potřebu. Pokud jste v podobné situaci i vy, je určitě potřeba si o tom s partnerem promluvit. Možná o vaší situaci ani netuší,” nabádá Zuzka a přidává několik tipů na efektivní komunikaci:

• Během komunikace se snažte především zmínit svůj úhel pohledu a neútočit na partnera. Věty typu “Ty vždycky vše utratíš za nesmysly”, nebo “Ty se nikdy nezeptáš, jestli děti něco nepotřebují koupit” způsobí, že partner zaujme obranný postoj. Jakmile si postaví bariéru, je velmi těžké ji při dalším rozhovoru překonat a dobrat se nějakého výsledku.
• Zkuste to příště jinak. Využijte obrácený způsob hovoru, kdy budete mluvit o důsledcích, které zažíváte a jak se při nich cítíte. “Cítím se nepříjemně, když ti musím několikrát za měsíc říkat o peníze. Mohli bychom to nějak vyřešit?” nebo ”Nevyhovuje mi, jak to teď máme s penězi nastavené. Můžeme si o tom promluvit? ” případně “Líbilo by se mi, kdybychom začali naše peníze efektivněji zhodnocovat.  Probereme možnosti?”. Dáváte tak partnerovi najevo, že vám jde opravdu o vyřešení dané situace a ne o to, svést na někoho vinu.
• Pokud přece jen cítíte neklid, zkuste si nejprve napsat dopis. Popište, co vás trápí, jak byste chtěla, aby vaše finance byly rozdělené, kde cítíte nerovnováhu. Dopis pak partnerovi dávat nemusíte. Je to ale skvělý způsob, jak si utřídit myšlenky a dostat ze sebe emoce. Při samotném rozhovoru s partnerem potom budete klidnější.

Psaná komunikace se čtenářem

Může se zdát, že psaná komunikace je pouhé sdělení o jedné osobě, ale opak je pravdou. Na druhém konci jsou čtenáři. Jenže je nevidíte, neslyšíte, nevíte jak reagují a nemůžou se vás na nic zeptat,” vybízí Ludmila Bakonyi Selingerová, spisovatelka, pedagožka a lektorka pro autory, která je tu pro vás ať už chcete příběhy a pohádky číst, nebo je tvořit. Jak podle ní tedy psané sdělení vytvořit, aby mělo logiku a plnilo účel? Doporučuje držet se těchto tří zásad:

• Co: Ujasněte si myšlenky. Co přesně chcete sdělit? Kam čtenáře myšlenkově, nebo fyzicky nasměrovat? Jaký je cíl vašeho sdělení? Sepište si to a dejte tomu řád.
• Komu: Komu je sdělení určené? A neříkejte prosím že všem! Je to pro teenagery? Mladé ženy? Zralé muže? Maminky? Kariéristy? Důchodce? Tady se krásně můžete opřít o první bod  – co máte za cíl? Vyberte si tedy svoji cílovku a pište, co ji zaujme. Přečíst si to může kdokoliv, ale plňte svůj záměr.
• Proč: Po představení vaší myšlenky, produktu, pozvánky, úvahy či čehokoliv jiného, byste měli čtenáři ukázat, proč by ho to mělo zajímat. Pokud používáte nadpis nebo oslovení, je dobré tam toto proč zahrnout. Lidé jsou dnes zahlcení a když jim neukážete hodnotu svého sdělení, přejdou ho a nebudou mu věnovat pozornost.

“Vžijte se čtenáři do kůže. Nepíšete pro sebe. Jakmile zveřejňujete texty, píšete pro lidi. Snažte se proto, aby bylo vaše sdělení smysluplné, jasné a zajímavé. Potom je psaná komunikace funkční a může vám být velkým pomocníkem,” uzavírá Ludmila.

Umění komunikace beze slov

“Vnímali jste někdy v práci nebo doma “hustou atmosféru”? Podle citlivosti k různým vnějším vlivům dokážeme více nebo méně vnímat to, co se v našem okolí děje. A to i v případě aniž by někdo promluvil. Ze své mnohaleté praxe práce s lidmi i zvířaty vím, že komunikace jedince se odvíjí na mnohem hlubší úrovni než jen ve slovech, říká Michaela Drábková, průvodce k vzájemnému porozumění člověka ve vztahu s člověkem, zvířetem i vztahu k sobě sama.

“Malé dítě ani zvíře nepotřebují slova, aby porozuměli, vyjádřili svá přání či komunikovali s okolím. Používají komunikaci tělem, na úrovni emocí, ale také myšlenek. Dokáží se na parťáka (maminky, majitele) nacítit a “přečíst” jej hlouběji, než si sám uvědomuje. Dokonce již při prvním náznaku, kdy to parťák sám na sobě ještě ani nepozná,” přibližuje Michaela s tím, že komunikaci ztěžují různé bloky, minulé zkušenosti i emoce, které často promlouvají skrze reakce, aniž byste si to přáli.

Podle ní tak může být překážkou v komunikaci právě slovo, které někdo řekne a vyvolá tak nepříjemné pocity. “Ty ve většině případů buď rovnou sdílíte s parťákem (počátek hádky) nebo si je ukládáte do sebe (počátek nemoci),” uvádí Michaela a pro zlepšení komunikace beze slov a zisku pohádkovějšího vztahu nejen se sebou samými, ale také s vašim okolím doporučuje:

• Buďte přítomní – parťák přesně pozná, kdy jste v situaci pouze fyzicky a myšlenkami mimo. Kdy dáváte plnou pozornost a soustředění pouze činnosti, kterou právě teď společně děláte.
  Tip: Když myšlenky utíkají, vědomě vraťte pozornost k osobě, se kterou se bavíte (jak vypadá, co říká, kam se dívá…).
• Zastavte svůj “reaktor” – emoce, myšlenky i situace z vnějšího okolí velmi ovlivňují vztah s parťákem. Tvoříte si tak konflikty z věcí, které mezi vámi nemají co dělat. Zasloužíte si pohodová partnerství.
  Tip: Poznejte situace, kdy “přetahujete” informaci, emoce či myšlenky z vnějšího světa do vašeho vztahu a vědomě omezte jejich účinek na vaše partnerství (emoce vzniklé nepříjemností v práci nechte v práci, stres uvolněte v přírodě, ke zklidnění nervozity použijte hluboké dýchání…).
• Projevte vděčnost – všem je příjemnější komunikace postavená na sdílení pozitivních emocí. Co je pro vás nejpříjemnější odměnou? Můj průzkum s tisíci klienty potvrzuje, že objetí, pohlazení nebo úsměv je odměnou, která parťáka přirozeně motivuje, aby dělal věci, za které tuto odměnu dostane.
  Tip: Dávejte pozornost věcem, které se dějí správně. Pokud parťák (dítě, pes, přítel, kolega v práci) udělá něco, co u vás vyvolá potěšení, radost, vděčnost, nenechte si to pro sebe. Odměňte parťáka projevenou vděčností. Stejný postup použijte k ocenění sebe sama.

“Umění komunikace beze slov máme každý v sobě,” uzavírá Michaela.

Poznáváte se v některé ze čtyř situací? Co by vám pomohlo vaši komunikaci zefektivnit? Podělte se v komentářích na facebookové stránce magazínu.