Taky máte občas pocit, že svět patří mladým a že kdo nezačal podnikat nebo nezaložil startup, když byl dvacetiletý, ten už nemá šanci? Že podnikání není zkrátka pro zralý? Čtyři ženy, které se staly samy sobě šéfem až po čtyřicítce nebo padesátce, se podělily o své příběhy, že na start podnikání není nikdy pozdě. S čím se potýkaly a co doporučují ostatním?
Ženy, které nestárnou ví, jak důležité je plnit si své sny
foto: Andrea Kroupová
„Mám svou práci, která je krásná, přesto začínám s podnikáním. Důvodem je sen, který jsem měla jako malá a teď už jsem natolik velká, že vím, že plnit si sny je zdravé. Jinak vás dožene pocit nenaplnění, věčné nespokojenosti, i když už třeba všechno ostatní máte,” říká Andrea Kroupová, která inspiruje ženy 40+ a 50+, aby v tomto věku ukázaly svou přirozenou krásu, cítily se dobře ve svém těle a byly hrdé na svůj věk.
Pro ni samotnou představoval zlom 39. rok života. „V té době jsem tvořila, vyvíjela nové produkty a cestovala po světě. Narodily se mi děti, byla jsem doma a přemýšlela, co jsem už zažila, prožila, dokázala, ale také nestihla. A začal se mi vracet můj dětský sen. Nenaplněný. Zastrčený. Sen o elegantních ženách, jejich stylu, o módě a krásných materiálech.
O pocitu, který my ženy máme, když jsme spokojené samy se sebou. Snila jsem, že budu inspirovat ženy, učit je být krásné a pracovat pro Chanel. Můj talent byl velká kreativita, představivost a zručnost,” vzpomíná Andrea s tím, že jí tento sen nedal spát a v součanosti se zhmotnil ve formě online projektu Ženy, které nestárnou.
Co by Andrea doporučila ostatním v podobné situaci?
- Nikdy nepodceňujte myšlenky, informace, sny, které říkají a vracejí se, co by jste si měly splnit, zkusit. Ať jsou jakékoliv. V dnešní době můžete být mile překvapeny, jak moc jiných lidí touží prožít to co vy nebo se k vám přidat.
- Pořiďte si deník, krásný deník, ať vás láká jej mít stále u sebe a vše si zapisujte. Vždy po měsíci si vše projděte a škrtněte ty věci, které cítíte, že by jste měly udělat, protože… To nejsou ty pravé sny, to vás jen někdo kdysi přesvědčil, že byste měla. A nechte si jen ty, kde cítíte, že byste mohly, můžete, toužíte udělat. Ty jsou pravé.
- Nechte věci plynout a jen si zvědomte své skutečné PROČ. V tomto věku si to už můžete dovolit.
Keď jedno slovo dokáže zmeniť život
foto: Jana Bakičová
„Veľký zlom v mojom živote nastal, keď sa dostavil syndróm vyhorenia a ja som vo veku 50 rokov prišla o zamestnanie a konkurzy na pracovné ponuky stále nevychádzaly,” hovorí Jana Bakičová, žena záľub, ktorá teraz pomáha ľuďom kreatívne tvoriť, objavovať svet farieb a pochopiť ako prostredníctvom nich môžeme ovplyvňovať naše emócie a zlepšovať si tak zdravie a každodenný život.
Na Janu však v jednom období doľahla frustrácia a dostala sa do depresií. „V noci som ťažko spávala a neustále som sa sama seba pýtala, prečo si neviem nájsť prácu. Počas jednej noci som začula svoj vnútorný hlas: „Vstaň a choď ku počítaču!“ Boli dve hodiny po polnoci. Lenivo som vstala, prešla zo spálne do obývacej izby a otvorila svoj notebook. Ani som nevedela prečo. Prezrela som si svoje e-maily a profil na Facebooku a zbadala som na obrazovke počítača cudzie slovo Enkaustika.
„Čo je to za slovo? Takéto nepoznám. Aký je jeho význam?“ kládla si Jana otázky a čoraz viac ju to začalo zaujímať. Zistila, že ide o maľbu horúcim voskom. „Nadšená novou záľubou, som prestala myslieť na depresie a znova som bola tá aktívna žena ako predtým. V slovíčku som našla novú radosť a zmysel života. Maľovala som a nevedela som prestať. Do polroka som sa stala certifikovanou lektorkou Enkaustiky a začala som túto techniku učiť na živých i online kurzoch,” vzpomína na začiatok podnikania Jana a dodává: „Je dôležité počúvať svoj vnútorný hlas, začať konať a ísť za niečím novým.“
Od tohto pre Janu zázračného momentu uplynulo už 9 rokov a jak hovorí, je rada, že prijala zmenu, ktorá jí vošla do života. „Stovky žien prešlo kurzami pod mojim vedením a spoznalo svet farieb a tajomstvo vosku,” uzotvára svoj príbeh Jana.
Šťastná v krásnom domove a spokojná vo vysnívanom povolaní
foto: Slávka Ramsová
„Štúdia priemyselného dizajnu na VŠ vo východnom Nemecku som sa musela kvôli rodinnej situacii vzdať. Svoju záľubu v kreativite a tvorení som tak uplatňovala iba v ručných prácach, vo vylaďovaní domova. Keď som zistila, že vznikajú rekvalifikačné kurzy pre dizajnérov, nadšene som sa vrhla do štúdia s oveľa mladšími spolužiakmi,” hovorí Slávka Ramsová, interiérová dizajnérka a lektorka kurzov zariaďovania, ktorá pomáha ženám vytvoriť útulné domovy, alebo ich naučí, ako to dokážu aj samé.
Vtedy na samostatné podnikanie ani nepomyslela. V zamestnaní bola na dobrej inžinierskej pozícii, ale po 16 rokoch už cítila len vyčerpanie a frustráciu. „Odísť zo stabilného zamestnania som sa však veľmi bála. Hlavou mi vírili myšlienky, či si nájdem novú prácu v oblasti dizajnu, či zarobím toľko, ako v doterajšom zamestnaní, čo bude ďalej? Ovládal ma strach, strach a zase strach zo zmeny. A odhováral ma aj manžel, bál sa, či sa mi bude dariť,” sdílí Slávka.
Paradoxne v páci ju tak naštvali, že si povedala dosť a bola nútená v 46 rokoch skočiť do podnikania rovnými nohami. „Veľmi som túžila po práci, ktorá by ma naplňovala a bavila. Prvé roky to bol pokus-omyl. Aj doma sme sa občas hádali. Zistila som však, ako to robiť nechcem a veľa som sa naučila na vlastných chybách, ale verte mi, že to je najlepšia škola. Po ťažkých začiatkoch sa mojej firme začalo dariť a podnikanie sa začalo krásne rozbiehať,” vzpomíná Slávka, ktorej sa teraz ozývajú nielen klienti, ktorým navrhuje nové a krásne domovy, ale aj ženy, ktoré si chcú zmeniť život a splniť si túžbu po vysnívanom povolaní dizajnérky.
„Proste už nesnívam, ale žijem svoje sny, a som veľmi vďačná, že som našla odvahu, zmeniť svoj život. A verte mi, že aj môj manžel je veľmi spokojný a je na mňa hrdý. Takže žienky, nikdy nie je neskoro splniť si sny a zmeniť svoj život. Navzdory strachu aj navzdory odhováraniu okolia,” nabáda Slávka.
Je neúspěšné podnikání brzda jednou pro vždy?
foto: Eva Pavlasová
„S podnikáním jsem se poprvé setkala v mých 25 letech. Neměla jsem ani ponětí, co obnáší, a to byl kámen úrazu. Jak rychle celé začalo, tak rychle také skončilo. Zůstaly dluhy a oči pro pláč. Tehdy jsem vůbec netušila, jak se z toho marastu dostanu, a tak jsem se zařekla, že podnikat už nikdy nebudu,” vzpomíná Eva Pavlasová, která nyní jako virtuální asistentka podporuje podnikatelky – pomáhá jim s tzv. technikáliemi, s grafickými či textovými úpravami.
Postupně totiž začala své přesvědčení měnit. „Pořád jsem řešila, že bych měla nějak využít svoje tvůrčí schopnosti a viděla jen fyzické výrobky. Díky jednomu online programu zaměřenému na nalezení poslání jsem narazila na pojem virtuální asistentka, a bylo vymalováno. Zlom nastal ve chvíli, kdy mi došlo, že kreativní můžu být, i když budu “ťukat” do počítače,” přibližuje Eva, pro kterou je cesta od zaměstnance na volnou nohu zatím pozvolná.
Ale ví, že pro ni není cesty zpět: „Velkou výhodou je pro mě teď to, že začínám s téměř s nulovými náklady a se znalostmi, které jsem za celý rok nasbírala. Je pro mě samozřejmostí další vzdělávání a hlavně mám silnou podporou stejně smýšlejících žen. Bez jejich podpory bych vůbec neměla odvahu do podnikání znovu vstoupit. A už vůbec ne po čtyřicítce. Sílu jít do toho všeho znovu, mi ale dala i možnost volby. Mohu pracovat odkudkoliv, kde je internetové připojení, ale hlavně si mohu vybrat, s kým budu spolupracovat a kdy. To všechno mi přináší ohromnou svobodu. Cítím v tom velkou sílu, která mě drží i ve chvílích, kdy začnu pochybovat, jestli dělám dobře, jestli se na to raději nevykašlat a zase se nechat zaměstnat na plný úvazek,” svěřuje se Eva.
Svým příběhem chce inspirovat a motivovat jiné ženy, které touží po seberealizaci a mají obavy všeho druhu. „Já je mám také, a přesto jdu dál. Protože ono to opravdu jde. Jde to v každém věku. Stačí chtít a dělat postupné kroky,” uzavírá Eva.
V kolika letech jste začali podnikat? Považujete věk za důležitý při startu podnikání? Je něco, co vás od podnikání zrazuje? Podělte se v komentářích na facebookové stránce magazínu.
