Jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat svou odolnost vůči nejrůznějším škodlivým vlivům? Čtyři ženy se podívaly na téma psychohygieny jako na duševní wellness, sérii zvyků, zastavení i jako na mapování cílů, snů a pocitů. Psychohygiena je podle nich totiž o tom být sami se sebou v lásce a harmonii, dát si důležitost, znát se a rozumět si a také mít se sebou soucit. Jak to máte vy právě teď?
Psychohygiena jako duševní wellness
„Psychohygiena vede k sebelásce i všestranné péči o sebe samotné. Ve vztahu k tomuto tématu je mi blízký koncept propojení subjektivního prožitku z konstelací s metodou wellness,“ vysvětluje certifikovaná konstelářka Mirka Jirásková, která realizuje rozvoj lidí skrze systémové konstelace a životní rituály.
U wellness přitom podle Mirky zdaleka nejde jen o relaxaci a saunování, je to mnohem širší koncept, spíše aktivní způsob života, díky němuž si můžete uvědomit a dělat rozhodnutí, která vedou ke spokojenější, šťastnější a zdravější existenci. „Jde o pozitivní a podporující přístup, zaměřující se na vědomý proces rozvoje potenciálů člověka v různých oblastech jeho života. Teoretické modely wellness mívají zpravidla několik různých složek, které jsou vzájemně propojeny, přestože jsou každá odlišná. Péče o všechny zmíněné složky pak rozvíjí v člověku celostní pocit spokojenosti a naplnění, tedy tzv. osobní wellness,“ vysvětluje žena, která učí psychohygienu na Univerzitě Palackého.
Mirka přibližuje model jeho šesti složek podle Českého wellness institutu:
- pracovní wellness – klade pozornost na osobní spokojenost a hodnotu, kterou lidskému životu dodává práce;
- fyzické wellness – zabývá se přirozenou potřebou pravidelného pohybu, vyvážené strany i dostatečného odpočinku;
- sociální wellness – vybízí člověka k podpoře vztahů s okolním prostředím a komunitou;
- intelektuální wellness – dopřává lidské mysli kreativní a stimulující aktivity a podněty;
- duchovní wellness – pomáhá člověku na cestě k nalezení smyslu jeho života;
- emoční wellness – zahrnuje vnímání, přijetí a vyjadřování pocitů a vede k pozitivnímu vnímání sebe sama a vlastního života.
Psychohygiena jako série zvyků
„Na slovo psychohygiena jsem kdysi dávno narazila, když mi můj nadřízený dával zpětnou vazbu v rámci ročního hodnocení. Řekl mi, že mám úžasné výsledky, ale měla bych dbát právě na psychohygienu. Odešla jsem tehdy v mírném šoku, protože jsem vůbec netušila, co tím chtěl říct, a hlavně, co s tím mám dělat,“ směje se lektorka a mentorka Simona Šašková.
To se stalo před patnácti lety a z dnešního pohledu koučky, která má za sebou mnoho výcviků a přes tisíc hodin s klienty, k psychohygieně patří hlavně tyto kroky:
- Všimněte si své vnitřní motivace.
- Dejte na vlastní rozhovor se sebou.
- A přestaňte se na sebe zlobit.
„Způsob, jak vnímáte a hodnotíte sami sebe, se promítá do míry stresu, tlaku, který cítíte, i prostředí pro ostatní, které tak vytváříte. Psychohygiena je o vnímavosti k sobě,“ dodává Simona. „Je to o vědomém převzetí kontroly a odpovědnosti za to, jak se cítíte a jaký svět kolem sebe vytváříte. A je to také o přeprogramování starých vzorců chování a jejich nahrazení novými, kde motivací je zvídavost, vášeň pro vaše téma, smysluplnost vašeho počínání, empatie, radost a odhodlání jít do odvážné akce.“
Podle Simony je proto psychohygiena především série zvyků, s cílem udržovat si klidnou a pozitivně naladěnou mysl.
Psychohygiena jako zastavení
„Ze všech stran se na nás valí informace a možnosti. A tak si stanovujeme nové a nové cíle a všechnu svoji pozornost směřujeme k nim,“ upozorňuje Klára Hrubá, která ladí se ženami jejich rovnováhu na těle i na duši. Propojuje jemnou sílu osobní a přírodní podpory.
Klára si všímá, jak se ženeme k naplnění snů a přání. „A paprsek naší pozornosti často svítí na to všechno, co NEmáme, NEumíme, NEvíme… Přichází pocit marnosti a pochybovačný hlásek v naší hlavě rád přidá i pošťouchnutí,“ dodává s tím, že se v takové situaci často posuzujeme.
„Klademe si otázky jako: Koukni, jak se daří ostatním, zatímco Ty… Ještě Ti zbývá pěkný kus cesty k dosažení cíle! Dokážeš to vůbec? Máš na to?“ Nakonec doběhneme k vlajce, chvíle radosti a potom zapíchneme další a běžíme dál,“ zamýšlí se Klára a doporučuje se na chvíli zastavit, proto pak může všechno vypadat docela jinak.
„Ohlédněte se uvidíte, jak velký kus cesty už máte za sebou. Co všechno už se vám podařilo. Co všechno už máte. Jen převeďte vaši pozornost jinam. Stejně jako můžete baterkou posvítit kamkoliv. Změnit úhel pohledu je plně ve vaší moci,“ nabádá Klára s tím, že stačí třeba i minuta.
Jednoduchou a velmi čarovnou cestou zastavení je podle ní vděčnost. „Zkuste takovou hru se sebou. Až budete cítit, že vás svírá smutno, úzko nebo se připomíná ten protivný hlásek, tak se na chvíli zastavte a zkuste najít cokoliv, za co jste v tuto chvíli vděčné. I kdyby to byla jen jedna malinká drobnost. Světlo vaší baterky odvedete od svíravých bubáků ke studánce vaší radosti,“ doporučuje.
A máte-li minut třeba hned pět, přidává Klára další tip – projít si v duchu před spaním den a ocenit sama sebe, co se povedlo a připomenout si radosti.
Psychohygiena jako mapování cílů, snů a pocitů
„Kolikrát se vám stalo, že jste si vytyčili nový začátek od nového týdne, měsíce a úplně nejlépe od Nového roku?“ ptá se Mirka Niké Mokanu, celostní FIT trenérka, lektorka Školy pánevního dna. Upozorňuje na to, že obvykle následují dva scénáře:
- V jednom z nich odkládáte a přesouváte termín vašeho začátku. Že dnes ještě ne, protože musíte žehlit, vynést koš, kolem dětí, shlédnout ten seriál… dosaďte si, co je třeba. „Stop, takhle to skutečně nedělejte!“ nabádá Mirka. „Vezměte si papír, tužku a napište si vaše skutečné a niterné proč. A můžete přidat praktické kroky, jak se změní vaše stravování, kde a co budete nakupovat, jaký pohyb bude ten, který vás dostane do kondice, jak často budete cvičit, jak budete relaxovat. Vše si důkladně zmapujte, ujasněte, protože mozek bude v tomto sabotér. Z krátkodobého hlediska je nastavený tak, aby šetřil energii a vykopával všechny možné myšlenky, proč raději zůstat v gauči. A nejdůležitější? Začněte hned teď.
- Druhý scénář je pravý opak toho prvního. Mirka popisuje: „Aktivně se do všeho nahrnete po hlavě. K jídlu chroupete jen salát, cvičíte, běháte, meditujete… Až zjistíte, že po měsíci vás bolí celé tělo, nemáte náladu ani energii.“ Vůbec vám to nepřináší radost, uvolnění a už vůbec ne nějaké výsledky. Může se dostavit silný pocit frustrace, že je to všechno k ničemu. A nejedna cesta odtud vede do cukrárny.“ „I tady platí zmapovat své cíle, sny a pocity. Váš rozvrh musí dávat smysl z dlouhodobého hlediska. Je nutná regenerace, jinak tělo i mysl dostáváte do parádního stresu, ten vyplaví kortizol, a pokud bylo vaším záměrem třeba i hubnout, tak se vám to nepodaří. Nezapomeňte, že vhodný pohyb, strava i relaxace tu slouží pro vaši pohodu. Měli byste se po tom cítit skvěle, fit a radostně. Ne naopak,“ uzavírá Mirka.
Co vám nejlépe pomáhá chránit a udržovat si pevné duševní zdraví? Využijete některý tip z článku? Podělte se v komentářích na facebookové stránce magazínu.