Vzdělávání se realizuje čím dál častěji v online prostředí. Vzniká velké množství online kurzů, webinářů, na dálku probíhají konzultace. Ne každému lektorovi tento způsob interakce sedí, protože během ní třeba nemůže využívat silné stránky nebo postupy, které fungují naživo.

Vytvořit atmosféru nebo naladit se na studenty je digitálně zkrátka obtížnější. Odborníkům kteří touží efektivně předat své znalosti a zkušenosti může tuto situaci usnadnit tzv. Learning Design.

Learning Design jde za lepším učením

“Tento obor jde za lepším učením. Pomáhá odborníkovi nastavit způsob předávání know-how tak, aby dosahovalo cílů, bylo efektivní. A zároveň pomáhá také účastníkům vzdělávacího procesu, aby si třeba z kurzu odnesli, co potřebují a mohli to aplikovat do svého života,” přibližuje lektorka a poradkyně v oblasti vzdělávání Alena Dudová.

V zásadě jde o systematický proces, ve kterém designér pomáhá odborníkovi plánovat průběh vzdělávání, předjímat chování uživatele a ověřit doručení cíle kurzu. “Učení se účastní lidi, kteří už mají nějaké zkušenosti, očekávání, mají návyky, zlozvyky. A s nimi je třeba při tvorbě kurzu počítat a přizpůsobovat tomu jeho formu,” upozorňuje designérka, která pomáhá kurzy vytvářet, ale může je pomoci zrevidovat i zpětně tak, aby byly pro účastníky přínosnější.

Nejčastěji konzultuje projekty klientů nebo pracuje v roli testerky, kdy si ke kurzu sedne a jde krok po kroku jako klasický student. Tak pro lektora ověřuje reakci na prostředí, ve kterém se učí, zda informace navazují na sebe, jestli ví, proč se učí to, co je napsané nebo nahrané na videu nebo jestli nemá nějakou otázku, když mu není lektor zrovna k dispozici.

Různé formy online vzdělávání

Nejčastěji se teď setkáváme s online kurzy kombinujícími výukové materiály, třeba text nebo video a interakci v uzavřené skupině, oblíbené jsou také webináře. “Spíš než spoléhat na formy vzdělávání, které jsou teď v kurzu považuji za důležité vybrat nástroj vhodný pro téma,” radí Alena s tím, že zabývat se zatraktivněním webináře v momentě, kdy jej studenti mají povinný a ještě nemohou využívat zapnutou kameru, je zbytečné.

Lektoři by si podle ní měli také uvědomit, jestli jim daný způsob sedí, jestli v něm mohou pracovat kreativně a autenticky. “V tomto ohledu je důležité testování,” uvádí Alena. Zároveň dodává, že způsobem testování může být i tvorba kurzu za pochodu: “Lektor uzpůsobuje náplň požadavkům účastníků, může jim dodat obsah just in time. Na druhou stranu testuje přímo na nich. Za mě je to ok, pokud je to za nějakým účelem, například opravdu v přiznané demo verzi.“

Zpětná vazba jako motivační prvek

Co by mělo být klíčovým bodem, který je třeba promyslet před tvorbou jakékoliv vzdělávací aktivity, je cíl, do kterého odborník účastníka dovede. Podle Aleny to může být třeba získaná dovednost např. si umíte sešroubovat a pověsit poličku nebo změna postoje např. když vás někdo učí zvládat stres, zůstanete v určitých situacích klidní. “Jako lektor stavím k danému cíli cestu a zároveň zjišťuji, jestli do cíle člověk došel,” poukazuje na důležitost zpětné vazby.

S ní je přínosné pracovat po celou dobu kurzu, nečekat až na konec. Znamená to vytvářet účastníkům okamžiky, ve kterých mohou reflektovat, co už se naučili. Zároveň je to nástroj, jak udržet při vzdělávání pozornost a motivaci: “Je to totiž samostatná aktivita účastníka. Moment, kdy si mohu ujasnit, že mi to něco dává, že něco měním, že mi to přináší něco do reálného život. To je účel vzdělávání,” uzavírá odbornice, která aplikuje principy Learning Designu do online vzdělávání.

Motivací také je, když má účastník minimáně pocit, že ovlivňuje, co se v kurzu děje a co se učí. Může to být možnost volby, jakou formou zpracuje úkol, jaký článek si přečte, že si může nějakou aktivitu udělat ihned nebo potom. 

Zapojte hru

A v neposlední řadě je účinným prostředkem udržení pozornosti a motivace jakákoliv forma hry – vložit do kurzu jednoduchý kvíz, simulační aktivitu, diskuzi s ostatními nebo vymyslet způsob odměňování za plnění úkolů nebo využívání informací mezi lekcemi.

“I s těmito prvky je však třeba nakládat účelně,” upozorňuje. “Pokud vytvořím hru a dám ji za každou informaci, tak to nebude fungovat. To platí třeba i o přehnaně graficky zpracovaných materiálech, které znemožní vstřebávat informace. “Vždy je to o najití celkovou rovnováhu,” uzavírá Alena.