Jana Jánová podporuje všechny, kteří se chtějí živit tím, co je baví. Jako rebelská koučka i mentorka vám pomůže třeba s překonáváním různých strachů, na které během podnikání narazíte. Ve svém koučovacím přístupu sází především na autenticitu, ke které vás i způsobem sobě vlastním zcela přirozeně povede.
Jani, aktuálně mimo jiné vedeš mentální trénink nazvaný beze strachu. S jakými strachy se jeho účastnice z řad podnikatelek nejčastěji potýkají?
Nejčastější strach je ten ze zviditelnění. Podnikatelky se bojí být vidět, přitom je to vlastně to, co jim nejvíce pomůže prorazit. Takový strach je kontraproduktivní, a proto ho pomáhám rozpouštět. Může to být ale také strach ze zdražování nebo z mluvení, třeba po telefonu, setkávám se s různými bloky.
Jak se lze se strachy vypořádat?
Strachy jsou různé. Takové ty neuvěřitelně paralyzující, které patří někam do oboru psychiatrie, tak s těmi nepracuji. Ale pak jsou strachy, které jsou jen někde na pomezí, kdy si řekneme: “Proč ne?”, ale brzdí nás. Právě ty pomáhám překonávat.
Kořeny takových strachů se většinou nachází někde v dětství, kdy jsme si do hlavy zabudovali představu, že něco prostě tak je. To, co nás jako malé ale v určitých situacích chrání, v dospělosti už nám sloužit nemusí. Pak je třeba s tím pracovat.
V čem tedy spočívá tvá podpora nebo vedení?
S klientkami jdeme mimo hlavu, více do těla. V hlavě se totiž nacházejí takzvaní sabotéři, kteří nám věci rozmlouvají, kritizují nás. Jsou naší součástí, ale je třeba je přestat poslouchat. Mít je jen jako poradní hlas, ale nedat jim nad sebou vládu. Naopak zvědomit si své vyšší já, neboli moudrou ženu, které nás podporuje a ty věci bere jako příležitost, jako něco, z čeho se můžeme učit.
Takže základem je zvědomit si, co se nám honí v hlavě a vypořádat se s tím skrze tělo. Nezapomínat na to, že jsme tady a teď, být hodně v pohybu a venku. To všechno pomáhá.
Bývá tedy strach v určitých situacích i prospěšný?
Strach může být prospěšný v situacích, kdy nám hrozí reálné nebezpečí. Já s ženami pracuji se strachy, které už své opodstatnění nemají, které nás chránily kdysi, ale v tuto chvíli není logické, aby tu s námi byly. A když už, tak jen na takové úrovni, že si ho všimnete, ale už vás nezastaví.
Podnikatelky bývají hodně soutěživé, takže ve chvíli, kdy se do toho opřou, tak pro ně je pak vlastně výzva překonat samy sebe a tím i ten strach.
V momentě, kdy cítím, že překonání nějaké bariéry není v souladu s tím, co chci, není to zkrátka jen o tom překročit komfortní zónu, co s tím?
Vůbec to nemusíme dělat tak, jak to dělají ostatní. Je třeba si najít svou vlastní polohu. Pokud vám není blízké mluvit na kameru a ani po mentálním tréninku, kdy si to třeba i vyzkoušíte, to není nic pro vás, tak je spousta další cest, kterými se můžete vydat. Třeba natáčet audio – já sama mám dlouhodobě podcast Srdeční záležitosti. Můžete psát nebo to vymyslet ještě úplně jinak. Těch cest je víc. Důležité je, aby se v tom člověk cítil co nejlépe.
Rebelský koučink
Jak pracuješ se strachy v rámci koučinku? Lidé za tebou asi nepřijdou s tím, že se něčeho bojí, ale že se jim třeba opakovaně dějí nějaké situace, něco se jim nedaří?
Já jsem taková hodně akční. (smích) Když za mnou přijde klientka na koučování, tak první, co děláme, stanovíme si záměr pro celou naši spolupráci. To je základ koučování – vědět, kam jdu, mít představu, co chci. A na základě cíle vymýšlí, jakými kroky se tam dostane, jak se může zlepšovat v tom, v čem chce být dobrá. Strachy většinou přicházejí až potom. V momentě, kdy máte ty kroky naplnit, vystoupit ze své komfortní zóny, dostat se někam, kde jste ještě nebyli. Začnou se ozývat ti vnitřní kritici a v tu chvíli je teprve potřeba s tím začít pracovat.
Základem koučování je uvědomění, tak získáváme kompas, který nás vede. To je asi nejdůležitější, že v průběhu koučovacích sezení dojdete k mnoha uvědoměním. Ať už je to o sobě, svém byznysu, vztazích, zdraví, komunikaci s rodinou, tak si uvolňujete cestu, stáváte se autentičtější, a to je potom jízda. (smích)
Jak vedeš klientky k tomu, aby v sobě byly schopné najít ty odpovědi? Nebo tu cestu? Samotné mně se během koučování stalo, že jsem si nebyla schopná odpovědět na některé otázky.
Ptám se. Koučování je o pokládání otázek na základě nějaké metody nebo intuice. Pokud na otázku klientka nedokáže odpovědět, tak je to proto, že uvědomění nemusí přicházet okamžitě. Je to proces, na kterém je úžasné, že když se zaměříme na jednu věc, začne se to otevírat postupně celé.
Nicméně já nejsem jenom koučka, ale i byznys mentorka, takže mohu dávat odpovědi. Nejsem necita, když vím, tak poradím nebo navedu. (smích) Lehké popostrčení i v koučování je podle mě naprosto v pořádku.
Jak se pak pozná výsledek úspěšného koučování?
Myslím, že koučování je úspěšné, když je klient spokojený a naplněný a také se naplňují cíle, ke kterým směřuje. A většinou se naplňují daleko rychleji, než byl původní plán. Koučování šetří lidem čas, peníze, je to velmi efektivní způsob učení, protože se učíme na svých vlastních výzvách. A zároveň u toho člověk pociťuje štěstí, protože vnímá, že se rozvíjí a je na správné cestě a získává jiné pohledy na byznys i na život.
Ty přece jen nejsi taková ta koučka v manažerském kostýmu, ale sama se nazýváš rebelskou koučkou. V čem spočívá to rebelství?
Kdysi dávnou jsem měla předsavu, že jako koučka musím být ta v kostýmku. A celé se to pro mě úplně rozsvítilo, když jsem zjistila, že naopak čím budu autentičtější, čím víc to budu já, tak to bude lepší. Přitáhne to lidi, kterým mám co říct, klientky, kterým opravdu mohu pomoct. Které buď se mnou pojedou na vlně nějakého rebelství, hrdinství a nebo jim tato část chybí a já jim to tam můžu trošku napumpovat.
K autenticitě vedu klientky především. V podnikání je to to nejlepší, protože se v něm budou cítit dobře, budou mluvit svým vlastním jazykem. Od toho je ten svět takto barevný, abychom i my mohli být co nejbarevnější ve všech našich polohách, aby to bylo různorodé, pestré.
Autenticita v podnikání
Kudy vedla tvá cesta k tomu podnikat autenticky a celému koučinku tak, jak ho pojímáš?
Ta cesta už je docela dlouhá. Já hrozně ráda pracuji s lidmi a odjakživa jsem někomu naslouchala, pomáhala lidem, podporovala je. Obzvlášť tu podporu v sobě nějak přirozeně mám, je to mé poslání. Druhou stranou mince jsou pro mě výzvy a dosahování cílů. To jsem se naučila, když jsem dělala manažerku, vedla jsem lidi a mým úkolem bylo dovést je k výsledkům, dostat je na vyšší level. Z této zkušenosti mám přesah i do podnikání.
Jednoho dne jsem si uvědomila, že nechci budovat sen někoho jiného, ale svůj vlastní. Postavit se na své vlastní nohy a energii dávat sobě a své rodině. Tehdy jsem se zapsala ke studiu v koučovací akademii Život jako hra, dala výpověď a odešla studovat a koučovat.
Kdybys měla úplnému nováčkovi vysvětlit, jak začít spolupracovat s koučem, když člověk cítí, že potřebuje ve svém podnikání podporu, ale ještě třeba nedokáže definovat s čím konkrétně potřebuje pomoc, popostrčit. Co bys mu poradila?
Na začátku bych poradila najít různé kouče a zkusit s nimi navázat kontakt přes nějaký úvodní rozhovoru, což většina poskytuje, někdo hodinu já třeba dvacet minut zdarma. Jde o to se na sebe naladit a už během tohoto prvního rozhovoru třeba začít zajímavý koučovací vztah.
Sama u sebe jsem už zažila hned při prvním rozhovoru, že to byl takový zásah do černého, že vlastně potom bylo úplně jasné, že budu s tím člověkem dál spolupracovat. Vždy je ale možnost volby a to i podle nabídky kouče, na čem je možné spolupracovat, čeho je možné dosáhnout.
Pro koho a v jaké situaci je koučink vlastně vhodný?
Koučink je forma učení a zároveň řeší spoustu životních výzev. Není to jen o podnikání, ale o životě jako takovém. Takže možná, že řešíte vztahy, komunikaci s lidmi doma nebo v práci, možná se necítíte naplnění a chybí vám životní štěstí. Neděláte, co vás baví nebo děláte věci, které po vás chtěli spíše rodiče nebo paní učitelka. Nebo podnikáte. A ve všech těchto situacích je koučink vhodný.
Obzvlášť v začátcích podnikání je koučink taková super raketa, protože vás zbaví různých bloků, limitujících přesvědčení, strachů, stereotypů… Ale obecně, když se chcete dostat z bodu A do bodu B, tak je koučink vhodný.
A naopak jsou situace, kdy koučink nepomůže?
Ano, jsou to hlavně situace, které pramení z nějakého traumatu v minulosti. V takovém momentě vám pomůže spíše terapeut, se kterým výzvu z minulosti vyřešíte, a tím se otevřou možnosti pro koučink. Kouč vás pak vede do budoucnosti. Ke zhmotnění vaší vysněné budoucnosti, k tomu, co chce.
Služby Jany Jánové najdete na webu www.janajanova.cz.