Kristýna Maková je průvodkyně, která lidem zpřístupňuje historická místa Prahy skrz jejich atmosféru a detaily. Projít s ní můžete hlavní město doslova křížem krážem. Stejně jako ji, tak i ostatní průvodce ale zasáhla současná situace, kdy je omezený pohyb pro našince a necestují ani zahraniční turisté.

Jsou řešením virtuální prohlídky nebo tím průvodcovství nemůže nic získat? A co klienty vůbec zajímá –⁠ stihnout co nejvíce míst a vyslechnout si podrobnou historii nebo něco úplně jiného? O svůj pohled se autorka projektu Praha křížem krážem podělila v rozhovoru.

Foto: Helena H-Ellen Konečná, archiv Praha křížem krážem

KRISTÝNO, CO DĚLAJÍ NEBO MŮŽOU DĚLAT PRŮVODCI V TÉTO DOBĚ?

Někteří můžou především hledat jiné uplatnění, situace pro ně teď není moc příznivá. Ti, kteří nejsou v situaci, která by pro ně znamenala existenční ohrožení, můžou plánovat, vytvářet itineráře, vzdělávat se, připravovat se na období pokrizové, tedy tu regenerační fázi. Ale fyzicky je teď, v polovině listopadu 2020, ta práce prakticky nemožná.

DÁ SE PŘIDANÁ HODNOTA PRŮVODCOVSTVÍ PŘEVÉST DO ONLINE PODOBY? GALERIE NEBO MUZEA TŘEBA UMOŽŇUJÍ VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKY.

Možnosti tu jsou. Průvodci nebo i někteří autoři dělají procházky a ukazují lidem místa pomocí livestreamu. Je to ale spíš jen doplněk jejich aktivit, točí to pro své fanoušky a publikum a většinou to nijak nevyužívají komerčně. Dělají to tedy zdarma a slouží to spíš k propagaci jejich aktivit, třeba právě procházek a jiných průvodcovských služeb, které budou moct realizovat, až skončí současná vládní omezení. Já sama jsem s fanoušky svého projektu v kontaktu alespoň on-line na webu, ve skupině, na facebookové stránce nebo na Instagramu.

Nabízí současná doba prostor pro transformaci průvodcovství jako takového? Ty sama to děláš trochu jinak než průvodci, jejichž zadáním je toho stihnout co nejvíc za den.

Krize všeobecně v sobě nese potenciál změny nebo transformace. Záleží v jaké situaci člověk je. Když řeší existenciální starosti, tak se tím asi moc zabývat nebude. Někteří naopak změny provedou a budou na sobě ještě víc pracovat.

Vnímám, že je tu prostor pro to, aby se obor změnil, částečně se realizoval i v online prostředí, na druhou stranu, já osobně tu práci dělám ráda právě ve fyzické realitě. Cílem je, aby člověk místo skutečně poznal. Obrázky nebo videa vám nikdy nezprostředkují všechny vjemy osobně můžete zjistit, jak se na tom místě cítíte, jak to tam voní, jak to na vás působí jako celek. I tak si myslím, že je skvělé, že máme, možnosti, jak některá místa poznávat zprostředkovaně, když tam právě nejsme nebo z nějakého důvodu nemůžeme jet, třeba právě ve filmech a videích, nebo na fotkách.  

JAK PROBÍHAJÍ TVOJE PROCHÁZKY A PROHLÍDKY, NA CO SE ZAMĚŘUJEŠ?

Já vše ráda pojímám po svém. Mám několik konceptů, které se navzájem prolínají. Všechny mají společné určitý faktografický základ. Zároveň lidem ráda dávám prostor, aby si místa navnímali po svém.

Pracuju spíš s malými skupinami osmi až dvanácti lidí. To je optimální, protože si s nimi můžu povídat, odpovídat na jejich otázky, a často se tak i já dozvídám zajímavé příběhy jejich rodin nebo se mnou sdílejí své zážitky a zkušenosti spojené s konkrétními místy.

Na začátku září jsem třeba působila jako dobrovolnice festivalu Open House Praha, který návštěvníkům otevírá místa, která nejsou veřejnosti běžně přístupná. Do Vládního salonku na Hlavním nádraží, kde jsem provázela, přišli i lidé, kteří vyprávěli, že jejich pradědeček, asi pradědeček, pomáhal stavět prosklené zastřešení nástupišť.

Zážitkové procházky Prahou

V PODTITULU TVÉ SLUŽBY JE “ZÁŽITKOVÉ PROCHÁZKY S PRŮVODCI, KTERÉ TO BAVÍ”. CO MYSLÍŠ TÍM ZÁŽITKEM?

Ráda kombinuju různé přístupy. S Petrou Hlavatou třeba budeme dělat procházky spojené s vůněmi, protože i lidská historie je jimi protkaná, máme s nimi spojenou i naši paměť. S Jitkou Müllerovou zase plánujeme procházky spojené s konstelacemi.

Chceme se zaměřit i na alchymisty, i proto, že jejich dnešní pojetí je trochu dehonestující. Přitom to byly mnohdy vážené osobnosti. Alchymie jako obor dala základ chemii, ve své době měli její základy i ti, kteří se věnovali třeba medicíně. V současnosti vnímáme alchymisty jako senzaci, šarlatány nebo neschopná nemehla v duchu filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Proto bych ráda pomohla měnit pohled na to.

JAKÉ MÍSTO JE V PRAZE S ALCHYMIÍ NEODDĚLITELNĚ SPJATÉ?

Kromě věže Mihulka na Pražském hradě je to Malá Strana, obzvlášť oblast Jánského vršku. Tam je třeba kromě Muzea alchymie taková hospůdka se sklepem, ve kterém se konají představení v duchu popularizace alchymie. V hospůdce vám naservírují nápoje ve zkumavce nebo kádince, ze které se kouří.

JAKÁ MÍSTA MÁŠ TY OSOBNĚ RÁDA? JSOU TO I TA TURISTICKY PROFLÁKLÁ? MŮŽOU NABÍZET I NĚCO JINÉHO, CO TŘEBA BĚŽNÝ TURISTA NEVIDÍ?

Ano, právě v tom vidím hlavní roli průvodců. Fakta, která vám řeknou, si můžete najít i na internetu nebo v knížkách. Díky svému vzdělání a praxi se od nich ale dozvíte i souvislosti, které vám dojít nemusejí.

Průvodce vám může ozřejmit, proč nějaká cesta vede zrovna tudy nebo přiblížit skrytou symboliku ve vyobrazeních na budovách. Pomůže vám vnímat atmosféru místa díky propojení se zajímavými událostmi. 

Osobně se hodně věnuju tématu Královské cesty, miluju Karlův most a jeho věže  a musím říct, že pohled z té Malostranské mostecké je neuvěřitelný a netradiční. Zamilovala jsem se také do Pražského hradu, tam objevuju neustále další a další věci. Fascinuje mě, že pod nádvořími jsou archeologické nálezy ze středověku, nad kterými chodíme, a miluju pohled z jižní věže katedrály svatého Víta, ten je také neuvěřitelný. Prahu odtamtud máte jako na dlani.

Foto: Helena H-Ellen Konečná, archiv Praha křížem krážem

JE TOHLE NĚCO ZA ČÍM K TOBĚ JDOU TURISTÉ NEBO I DOMORODCI Z PRAHY?

Stává se mi, že mě osloví někdy i rodilí Pražáci, kteří chtějí poznat určité téma nebo oblast. Procházku se mnou si už dokonce jedni manželé dali k výročí svatby. A další pár ji zase k podobné příležitosti dostal darem. Ráda lidem pomáhám zprostředkovat ne úplně obvyklé zážitky, kterými ale zároveň nerušíme atmosféru a genius loci daného místa. 

JSI SCHOPNÁ VYJÍT VSTŘÍC JAKÉMUKOLIV POŽADAVKU?

Jakémukoliv samozřejmě ne (smích), ale těší mě něco organizovat i netradiční akce, při kterých i já objevuju něco nového a zajímavého, takové poznávání obohacuje i mě. Našla si mě například paní ze Švýcarska, která hledala pro svou kamarádku možnost podívat se na určité místo. Jiná průvodkyně jí říkala, že to není možné, nevím, jestli se to vůbec pokusila domluvit. Z mé prezentace ale paní správně poznala, že se ráda zeptám na možnosti nebo se pokusím některé věci domluvit, abych je pomohla klientům zařídit, pokud to je možné, samozřejmě.

Zároveň se snažím respektovat podmínky těch konkrétních prostor. Jsou místa, kde je zájem potěší a za určitých podmínek některé prostory zpřístupní, jinde naopak nechtějí dělat výjimky a mimo oficiální příležitosti se tam nemáte moc šanci dostat.

Podpora dalších průvodců 

KUDY SE TOBĚ OSOBNĚ OTEVŘELY DVEŘE DO SVĚTA PRŮVODCŮ A PRŮVODCOVÁNÍ PO MÍSTECH PRAHY?

Už jako malá holčička jsem milovala hrady a zámky a fascinovaly mě průvodci s velkými svazky klíčů. A taky odjakživa ráda pořád někomu něco vyprávím. Na průvodcovských kurzech mě zaujalo doporučení, že když už svým vyprávěním, třeba o různých místech nebo i událostech, lezete na nervy všem ve své rodině nebo i přátelům, tak je nejvyšší čas stát se průvodcem, protože budete pracovat s lidmi, kteří budou o vaše vyprávění stát.

Před několika lety, ještě když jsem pracovala v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, jsem brigádně občas o víkendech průvodcovala na Vyšehradě. Zapsala jsem se do několika průvodcovských kurzů, úspěšně jsem absolvovala až v letošním roce, kdy jsem si dodělala veškerou kvalifikaci v oboru. Vzdělávám se ale dál, protože chci pracovat i s dalšími průvodci. Hodlám jim pomáhat s věcmi, které pro ně mohou být obtížné, třeba s propagací jejich služeb a marketingem, aby někteří, kteří budou chtít, mohli být samostatnější, mohli snáz pořádat vlastní akce a nebyli tolik závislí na dalších subjektech v oboru. Tedy aby s nimi mohli spolupracovat i dál, ale měli otevřené, třeba příležitostně, i další možnosti.

S ČÍM OBECNĚ SE POTÝKAJÍ LIDÉ V PRŮVODCOVSKÉ PROFESI?

Setkávám se často s průvodci, pro které je jejich činnost natolik intenzivní tím, jak se potřebují připravovat, vzdělávat, kolik toho musí udělat, připravit a propojit, aby zvládli všechno zařídit a zorganizovat, například když se starají o lidi komplexně po celou dobu pobytu, že už jim nezbývá tolik času a energie na to řešit svou vlastní marketingovou prezentaci. 

Jsou tací, kteří spolupracují s cestovními kancelářemi nebo i jinými subjekty, a pak tací, kteří chtějí víc na volnou nohu. Propagace a zajišťování zakázek pak může být mnohdy náročnější. A právě v té propagaci jim můžu pomoct, protože on-line marketing a také copywriting a práce s obsahem jsou obory, kterým se už delší dobu věnuju.

JAKO OSTATNÍ SE URČITĚ TĚŠÍŠ AŽ SVOU PRÁCI BUDEŠ MOCT ZASE DĚLAT. NA CO KONKRÉTNĚ?

Mám v plánu rozvíjet svůj projekt podporující průvodce. Podařilo se mi domluvit se s paní spisovatelkou Stanislavou Jarolímkovou, z jejích knížek někdy sama ráda čerpám informace a inspiraci, na pravidelné publikaci článků webu Prahy křížem krážem. Bude je psát přímo pro tenhle web.

A své akce chci dělat tak, aby si lidé mohli místo zažít po svém. Aby jejich vlastní prožitek nebyl zastíněný valem informací, ale celá procházka pro ně byla obohacující a rádi se vraceli. Chci některé akce ozvláštnit třeba i tím, že účastníkům půjčím polaroid, aby se mohli na určitých místech sami zvěčnit a odešli s nějakou jinou památkou, než je jen fotka v mobilu. A taky se moc těším na všechna ta krásná místa, dokonce mi chybí i to, jak to někde třeba i hezky voní. Těším se, až zase budu lidi provázat po Praze a některá ta místa jim ukazovat. Těším se zkrátka na všechno!

Průvodcovské služby nabízí Kristýna na webu Praha křížem krážem.