Rodičovská dovolená je ideální doba na to, zamyslet se nad svou dosavadní kariérou a přemýšlet, jestli není čas na změnu. Mnohdy se nabízí jako ideální podnikání. Tato příležitost ale může být zároveň svazující a každá žena v něm hledá dříve či později balanc mezi rodinou a prací. Pokud jste v podobné situaci, přečtěte si příběhy čtyř žen, které tímto obdobím prošly nebo procházejí. V každém z nich můžete najít inspirující přístup.

Šok, nejsem mateřský typ

“Pamatuji si den, kdy jsem tříměsíční dceru, spící v autosedačce, položila na zem vedle sebe a sama usedla do křesla. Proti mně seděla paní astroložka. Podívala se do té mé hvězdné mapy a povídá: „Vy máte v silném protikladu rodinu a seberozvoj.“ Ano mám, obě tyto oblasti jsou pro mě velmi důležité a neměla jsem vůbec tušení, jak moc se ve mne budou tlouct,” vypráví Jana Šimková, v současné době světelná léčitelka a průvodkyně vnitřním světem.

“To přece zvládnu také,” říkala si v době, kdy na ni  z internetu vyskakoval jeden líbivý článek za druhým o tom, jak je krásné rozjíždět podnikání během rodičovské dovolené. “Nezvládla jsem to. Zachránila mě až školka. Ale než k ní dozrál čas, byla to velmi vyčerpávající cesta,” vzpomíná Jana zejména na počátky psaní své knihy. “Na tři dny mě tvorba zcela pohltila. Psala jsem dnem i nocí a dcera na to bleskurychle reagovala svou podrážděnou náladou. Tak se ze mě stala ta příšerná matka, která posadí dítě před televizi. A to jsem kdysi bojovala, abychom tento kouzelný obdélník, s měnícími se obrázky, doma vůbec neměli. A jak se mi najednou hodil, abych se mohla seberealizovat,” říká a uvědomuje si, že v této situaci ji přepadly první výčitky a nadešel pro ni čas kompromisů.

“Necítila jsem se v tom ale dobře, stále jsem bojovala. Teprve, když jsem sama sobě přiznala, že nejsem typický mateřský typ a že je pro mne výchova dítěte nejvíce vyčerpávající oblast v životě, boj ustal. Tlak se uvolnil a prostor pro podnikání se začal utvářet sám, jen jsem tomu musela přestat bránit a dovolit si představu, že i když mé dítě není mým středobodem vesmíru a nepotřebuji mu ze sebe dát vše, neznamená to, že jsem špatná matka. Možná to znamená, že i jemu ukazuji, jak mít sebe v lásce na prvním místě,” uzavírá svůj příběh Jana.

Rodičovská jako příležitost ke změně

“Původně jsem pracovala v bankovnictví a tato práce by se s malými dětmi dala skloubit jen za cenu velkých kompromisů,” říká lektorka pohodové angličtiny Radka Havlíčková, která se do online výuky na volné noze pustila díky tříleté zkušenosti se životem v Americe.

“Zjistila jsem, že dokážu lidi rozmluvit a zbavit je komunikačních bloků. Teď už mám tři děti a návrat do zaměstnání si ani nedovedu představit,” popisuje Radka a přidává tři tipy, které jí samotné hodně usnadnily začátky.

  • Nenechávejte to na poslední chvíli. Když začnete o svém budoucím uplatnění přemýšlet včas, máte tři roky na to, to rozjet.
  • Najděte si hlídání. Na začátku vám dobře poslouží nosící šátek, ale jak se dítko začne trochu pohybovat, je těžké se soustředit na práci. Pokud nemůže nikdo z rodiny, zkuste se domluvit s jinou maminkou, která má dítě podobného věku a bydlí nedaleko. U starších dětí mi to fungovalo skvěle. Jeden den v týdnu jsem hlídala já a další den jsem se mohla v klidu věnovat práci. Děti byly spokojené a já i kamarádka také.
  • Berte to jako hru. Jste na mateřské, tak si to jen tak vyzkoušejte a uvidíte. Radujte se i z malých úspěchů a nezapomínejte na sebe. Největší odměnou vám bude, když se po mateřské nebudete muset vracet k práci, která vám nedává smysl, budete mít minimálně stejný příjem jako v původním zaměstnání a nepopsatelně víc svobody.

Chce to reálné cíle

“Mnoho žen se během rodičovské dovolené konečně najde. A rozhodnou se, že zkusí podnikat. To je samozřejmě skvělá zpráva. Nicméně mnoho z nich na sebe klade příliš velké nároky, a když to nejde, brzy to vzdají,” myslí si Maruška Vraná alias kreativní tvůrkyně Colorful Gina. Proto je podle ní velmi důležité si cíle správně nastavit, a to třeba na rok. “To znamená zaměřit se na to, čeho chcete za jeden rok ode dneška dosáhnout,” doporučuje a přidává tři tipy, jak na to.

  • Nejdříve se zkuste zamyslet, kolik času doopravdy můžete věnovat svému podnikání. Staráte se o mrně? Máte domácí výchovu? Pokud ano, pak bude samozřejmě času méně. Pokud máte možnost si sehnat hlídání, tak to udělejte. Alespoň jednou týdně taky pošlete děti někam s mužem (třeba k prarodičům, aby na to hlídání nebyl sám).
  • Dalším krokem je zjistit, kolik vám která činnost zabere času. To se týká především rukodělných činností, ale samozřejmě i při plánování online kurzu musíte mít nějakou představu.
  • Když víte, kdy a co můžete stihnout, je čas si to rozplánovat. Nežijeme ale v ideálním světě. A tak se dost často stane, že něco za danou dobu nestihneme či se musíme věnovat něčemu akutnímu. Netrapte se tím, co nemůžete ovlivnit. Děti občas onemocní, není zrovna inspirace, musíte zařídit něco jiného a podobně. To je život.

“Já sama si cíle dávám tak, aby byly splnitelné zhruba za polovinu času o kterém vím, že mám k dispozici,” říká máma dvou dětí, která šije kostýmy – historické, na LARP či cosplay. “Je skvělá motivace, když něco zvládnete dokončit a můžete udělat i něco navíc. Za mě je lepší si nastavit snazší cíl a dosáhnout výš, než si dát moc velký a nikdy na něj nedosáhnout,” dodává.

Pomoct můžou slova

„Nekřič, nemůžu se soustředit! Kolikrát jsem Ti říkala, že když telefonuju, tak na mě nemáš mluvit! To si nevydržíš hrát sám ani 5 minut? Nesahej na ten počítač! Okamžitě polož ten telefon! Já tu nemám chvíli klidu! Slyšíte se v některé z těch vět?” ptá se Radka Schillerová, lektorka komunikačních dovedností “bez poražených”. Pokud ano, jste pravděpodobně maminka podnikatelka a potřebujete více klidu na svojí práci, když jsou děti doma.

Radka pro vás má ze své praxe několik tipů, jak se s dětmi lépe domluvit, jak efektivně sdílet svá očekávání, jak předcházet konfliktům i jak docílit většího respektu, pochopení a spolupráce.

  • Rozdělte si práci do kratších časových úseků. S malými dětmi, které ještě často spí přes den, je to jednodušší. U těch větších zvolte třeba 15-30 minut. Můžete začít kratším úsekem a postupně podle věku a schopnosti vydržet bez vaší pozornosti, čas prodlužujte.
  • Pracovní časové úseky od sebe oddělte hrou s dítětem (cca 10 min). Při hře věnujte dítěti plnou pozornost. To znamená, že nebudete myslet na práci a věnovat se jenom dítěti. Nechte hru v jeho režii, nijak mu do ní nezasahujte. Je to jeho čas.
  • Než přijmete hovor z pracovního telefonu, upozorněte dítě, že se potřebujete soustředit. „Eliško zvoní mi teď telefon a zvednu ho. Potřebuji se soustředit a mít tu ticho.“
  • Pokud vás dítě u hovoru ruší, zachovejte klid a vyšlete sdělení, kterým dítě nijak nekáráte. Naopak mu vysvětlete následek jeho chování přímo na vás. „Eliško, když telefonuji a ty na mě mluvíš, tak neslyším, co mi říká zákazník. Můžou mi tak uniknout důležité informace a já pak nemůžu dělat svojí práci správně.“
  • V případě, že máte velmi důležitý hovor, naplánujte ho na čas, kdy se může o dítě postarat někdo jiný nebo kdy máte jistotu, že vás nemůže vyrušit.
  • Mějte trpělivost, nejde to hned. Primární potřebou dítěte je vaše pozornost. Pokud je pro dítě vaše práce z domova novinkou, musí si navyknout na nový režim.

Na závěr má Radka, která podporuje vědomé rodiče na jejich cestě s dětmi prostřednictvím empatické a respektující komunikace, ještě jeden tip: “Pokud to vaše práce umožňuje, vyslechněte dítě pokaždé, když za vámi přijde a chce něco sdílet. Mohlo by se také stát, že jednou bude chtít říct něco opravdu důležitého, ale vy nebudete ta, za kterou půjde, protože zažilo mnoho odmítnutí.”

Jak komunikujete s dětmi při práci doma vy? Co se vám osvědčilo při slaďování role mámy a podnikatelky? Podělte se o své zkušenosti v diskuzi na facebookové stránce Magazínu Wonline.